Pluto, oficiální označení (134340) Pluto, je největší a po Eris druhou nejhmotnější známou trpasličí planetou sluneční soustavy. Zároveň se jedná o deváté největší a desáté nejhmotnější známé těleso, které obíhá přímo okolo Slunce. Roku 1930 ho objevil americký astronom Clyde Tombaugh. Toto kosmické těleso astronomové původně řadili mezi planety, ovšem po změně definice pojmu „planeta“, ke kterému došlo během 26. valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze v roce 2006 byl zařazen mezi trpasličí planety a plutoidy.
Pluto se, podobně jako i další objekty Kuiperova pásu, skládá především z kamenných materiálů a ledu. Jde o poměrně malé těleso, které má přibližně pětinu hmotnosti Měsíce a třetinu jeho objemu. Obíhá po vysoce výstřední a nakloněné dráze. Jeho vzdálenost od Slunce se pohybuje mezi 30 až 49 astronomickými jednotkami (AU) (tj. 4,4–7,4 miliard km). V pravidelných intervalech se tak ocitá blíže Slunci než poslední planeta sluneční soustavy – Neptun. V současné době (roku 2012) se nachází asi 32 AU od Slunce.
Pluto bylo klasifikováno jako planeta sluneční soustavy od svého objevu až do roku 2006. Jeho status však byl diskutován již od konce 70. let 20. století, kdy byla objevena vzdálená planetka (2060) Chiron a kdy také astronomové přesněji poznali jeho malou hmotnost. Na přelomu tisíciletí bylo objeveno mnoho transneptunických objektů, zejména pak roku 2005 těleso rozptýleného disku Eris, které je asi o 27 % hmotnější než Pluto. 24. srpna 2006 pak Mezinárodní astronomická unie (IAU) na svém astronomickém kongresu v Praze přijala novou definici planety, která Pluto z této společnosti vylučovala, a ustanovila nový typ těles, trpasličí planety, kam kromě Pluta zařadila též Eris a těleso hlavního pásu Ceres. Následně byl Pluto také zapsán do seznamu planetek, a to pod katalogovým číslem 134340. Přesto však někteří astronomové stále zastávají názor, že Pluto by měl patřit mezi planety.
Pluto má pět známých měsíců. Největší, Charon, byl objeven roku 1978, další dva, Nix a Hydra, následovaly až roku 2005. Další dva malé měsíce, Kerberos a Styx byly objeveny v letech 2011 a 2012. Protože hmotný střed soustavy Pluto-Charon leží mezi těmito tělesy a nikoliv pod povrchem jednoho z nich, hovoří se o nich někdy jako o binárním tělese. IAU však zatím nepřijala formální definici binární trpasličí planety, a proto je Charon oficiálně klasifikován jako satelit Pluta.
Označení | (134340) Pluto |
Typ | trpasličí planeta, plutoid,plutino, KBO |
Objev[1] | |
---|---|
Kdy | 18. února 1930 |
Kde | Lowellova observatoř,Flagstaff |
Kým | Clyde W. Tombaugh |
Elementy dráhy[2] (Ekvinokcium J2000,0) |
|
Velká poloosa | 39,393 AU 5 893 108 920 km |
Excentricita | 0,246 918 |
Perihélium | 29,657 AU[3] 4 437 000 000 km[pozn. 1] |
Afélium | 49,119 AU 7 348 097 810 km |
Perioda (oběžná doba) | 247,41 roku 90 306,8 dne |
Synodická perioda | 366,73 dne[4] |
Průměrná orbitální rychlost | 4,666 km/s |
Střední anomálie | 32,753° |
Sklon dráhyk ekliptice | 17,155° |
Délka vzestupného uzlu | 110,295° |
Argument šířky perihélia | 113,721° |
Počet měsíců | 5 |
Fyzikální vlastnosti | |
Rovníkový průměr | 2 370±20 km 0,18 Země |
Povrch | 1,77×107 km2[pozn. 2] 0,035 Země |
Objem | 6,97×109 km³[pozn. 3] 0,0064 Země |
Hmotnost | (1,305 ± 0,007)×1022 kg[5] 0,002 18 Země |
Průměrná hustota | 1,87 ± 0,06 g/cm³[5] |
Rovníková gravitace | 0,620 m/s²[pozn. 4] 0,063 gn |
Úniková rychlost | 1,212 km/s[pozn. 5] |
Siderická perioda rotace | −6,405 dne -153,2928 h[4] |
Synodická perioda rotace | 6,387 dne 153,282 h[4] |
Sklon rotační osy | 119,591 ± 0,014°[5][pozn. 6] |
Rektascenzeseverního pólu | 312,993°[6] |
Deklinace severního pólu | 6,163°[6] |
Albedo | 0,4–0,6[4] |
Povrchová teplota | prům.: 44 K (−229°C) min.: 33 K (−240°C) max.: 55 K (−218°C) |
Zdánlivá hvězdná velikost | 13,65[4]–16,3[2] prům.: 15,1[4] |
Absolutní hvězdná velikost | −0,7[7] |
Úhlová velikost | 0,065″–0,115″[4][pozn. 7] |
Charakteristiky atmosféry[8] | |
Atmosférický tlak | 0,015 mbar |
Složení | dusík, methan, oxid uhelnatý |